CO JE RADIACE?

Vše kolem nás je tvořeno mikroskopicky malými částicemi hmoty, které se nazývají  atomy. Tyto základní stavební kameny přírody měří v příčném průměru jen několik miliontin milimetru. Jednotlivý atom  je složen z ještě menších částic, zvaných elektrony, které uvnitř atomu krouží jako planety kolem slunce. Tak jako slunce je ve středu sluneční soustavy, tak ve středu atomu je tzv.  atomové  jádro, které je významně menší než atom sám. Zdroj radioaktivity je právě v uvedeném jádře. Atomové jádro je tvořené dalšími částicemi zvanými  protony a neutrony. Každý chemický prvek má jiný počet protonů, které jsou pro něj charakteristické. Například atom vodíku má 1 proton, má-li protonů 8, pak se jedná o kyslík a je-li protonů 86, je to atom radonu.

V přírodě je většina atomových jader dokonale stabilních, např. jádro kyslíku mající osm protonů a osm neutronů se  nikdy samovolně  (spontánně) nezmění, toto jádro je stabilní.

Ne všechna jádra jsou stabilní. V jádru radonu napočítáme 86 protonů a 136 neutronů. Když budeme dál jádro radonu prohlížet, po chvíli se něco stane. Jádro samovolně vystřelí 2 protony a 2 neutrony stlačené v nepatrný shluk. Tento nepatrný stlačený shluk pocházející z jádra atomu radonu se nazývá alfa částice ( podle prvního písmene v řecké abecedě alfa).

Radioaktivita - radiace - je tedy nahodilá, spontánní změna v atomovém jádru, jejímž výsledkem je malá částice, která je vymrštěna z jádra. Tyto malé částice mohou zasáhnout citlivé části našeho těla a vyvolávat rakovinu.  Každá tato změna se nazývá radioaktivní rozpad, přesněji v daném případě rozpad typu alfa. Nikdy však nevíme, kdy se jednotlivý atom rozpadne a uvolní  alfa částici (záření alfa, typ rozpadu alfa). Můžeme pouze předvídat, jak velká skupina atomů se jich během dané doby  asi rozpadne. K tomuto odhadu používáme vlastnost atomu, která se nazývá  poločas. Jde o dobu, které je třeba, aby podlehla radioaktivnímu rozpadu právě polovina skupiny těchto atomů. Různé typy atomů mají různé poločasy rozpadů. Čím kratší poločas rozpadu, tím rychleji se budou atomy rozpadat.

Pokud se rozpadá atom radonu-222, který obsahuje 86 protonů a 136 neutronů, tj. celkem 222 částic, pak vidíme, že radon-222 prodělal alfa rozpad, tedy ztratil shluk dvou protonů a dvou neutronů  (celkem čtyři částice)  a zbývá nám nový produkt s 218 částicemi, který se nazývá polonium, polonium-218. Poločas rozpadu nám přesně specifikuje, jak rychle tento proces nastane.  Radon-222 má poločas rozpadu 3,8 dne, tzn. že když na začátku mám např. v ložnici rodinného domu 1 000 atomů radonu, tak za necelé čtyři dny se polovina (500) z nich změní alfa rozpadem na polonium-218 a z jader bude emitováno 500 alfa částic. Následně se za necelé čtyři dny rozpadne 250 atomů radonu na 250 nových atomů polonia-218 a uvolní se 250 alfa částic, atd..

V této chvíli je důležité si objasnit pojem  dosah alfa částic, což je velmi důležité pro vysvětlení biologického účinku těchto částic (alfa záření). Tak jako auto dojede jen tak daleko, pokud mu nedojde benzin, tak tok částic alfa (záření alfa) může pronikat jen tak daleko, pokud mu nedojde energie. Ve vzduchu mohou alfa částice doletět 7 až 10 cm, než ztratí všechnu svoji energii, v lidské tkání, která je daleko hustší než vzduch, je jejich dosah pouze 0.07 až 0.10 mm. Tyto omezené rozsahy působení znamenají, že k poškození lidských buněk je třeba, aby alfa částice působily v těsné blízkosti těchto buněk.

Novinky na e-mail
RADONtest - radonový průzkum a realizace protiradonových opatření
czech
deutsch
english